Je začátek prázdnin a jak jinak začít prázdniny než nějakým trekem. Opět se přidáváme k Láďovi a Evě, kteří objevili moc hezkou trasu podél Lužnice. Vyjíždíme ráno z Prahy a za 2h už parkujeme u supermarketu v Týnu nad Vltavou.
Začínáme podél Vltavy a hned u řeky jsou informační tabule o stezce údolím Lužnice. Vypadá to, že se máme na co těšit. Na kraji města se nachází rozhledna Semenec, která je pouze 5 m vysoká, ale je z ní hezký výhled na Temelín :-D. Pokračujeme po žluté turistické a nacházíme třešňovou alej. Třešně zrovna dozrály a Láďa byl náš hrdina, když vylezl na strom a sladké třešně nám nasbíral. Po nacpání bříšek jsme se zašli podívat k soutoku Vltavy a Lužnice. Je to asi oblíbené místo rybářů, kteří zde i grilovali. Konečně se vydáváme po břehu Lužnice. Levý břeh, po kterém my zrovna jdeme, je malebná chatařská oblast. Po chvíli se napojujeme na červenou turistickou značku, po které půjdeme v podstatě až do Tábora. V Kolodějích nad Lužnicí si dáváme první pauzu v kempu a objednáváme si cheesecake a kafíčko. Je poměrně dost velké teplo, tak se odpočinek ve stínu hodí.
Cesta za chvíli zaplouvá do lesa a my můžeme jít ve stínu. Před Bechyní se podél řeky nachází skalní masiv a turistická cesta vede po vysuté lávce. Na skalním masivu bylo jištění a vypadá to, že se zde i leze. Rozhodně se leze na druhém břehu, kde vidíme i nějaké lezce. Těsně před Bechyní se na druhém břehu nachází i feratta. Vstupujeme do města, které je opravdu krásné. Jelikož už se blíží večer a mě vždy na treku pohání jídlo, zastavujeme se na náměstí a dáváme si alespoň polévku. Je potřeba najít místo na spaní a to se ve městě hledá blbě, takže musíme ještě kousek za Bechyni popojít a steleme si na kraji lesa.
Ušli jsme 22 km s celkovým převýšením 600 m.