Ráno máme budíka na 7h. V klidu jsme se nasnídali a ještě jsme si stihli projít náměstí v Banské Bystrici, které je moc hezké. Z Banské Bystrice jsme jeli autobusem do Dolního Harmance, odkud začínala naše cesta. V Dolním Harmanci je krásná a veřejnosti dostupná Harmanecká jeskyně. Na tu jsme bohužel neměli čas, ale byla jsem zde před 4 lety. Hned na kraji lesa je upozornění o výskytu medvěda na území NP Velká Fatra a my rovnou začínáme stoupat po zelené turistické značce. A stoupání to bylo opravdu výživné. Na prvních 3,5 km jsme nastoupali 600 výškových metrů na vrchol Zadný Japeň (1065 m). Pak lehce sklesali a pak zase stoupali vzhůru na Japeň (1154 m). Cesta vedla po louce, kde byla dosti vysoká tráva a šlo se špatně. Navíc dost pražilo sluníčko a bylo dusno a vedro.
Dále jsme pokračovali po žluté značce na Úplaz. Cesta už vedla lesem, tak to bylo příjemnější, ale celkem dost klesala a pak to člověk musel zase nastoupávat. Na Úplazu jsme se napojili opět na zelenou, která nás dovedla až na samotný hlavní hřeben k prameni Králově studni (1342 m). Vzpomínám si, že zde teklo hodně vody, když jsem tu byla v roce 2015, ale tentokrát bylo sucho. Voda z pramene sice tekla, ale jen malý pramínek. Jelikož ve vodě plavali kousky rzi z kovových koryt, tak jsme se rozhodli, že vodu ještě přefiltrujeme, čehož jsem využila pro delší pauzu. Stoupání bylo opravdu náročné a dalo mi hodně zabrat. Až sem jsme nastoupali 1150 m a 300 m sklesali. To je na 12 km trase fakt dost.
Teď nás čekala ta nejkrásnější část cesty po samotném hlavním hřebenu, který není zalesněný, a jsou z něj naprosto božské výhledy. Na tuhle část jsem se nejvíc těšila. Pokračovali jsme tedy na Krížnu (1574 m) a dále pak přes Frčkov (1590 m) na samotný nejvyšší vrchol Ostredok (1596 m). Když jsem tu byla v tom roce 2015, tak za nejvyšší vrchol se ještě považoval vedlejší vrchol, který je vzdálený cca 300 m od nynějšího nejvyššího vrcholu. Tady jsme si udělali pauzu na kochání a vychutnávání té nádhery a toho, že tu člověk vůbec může stát. Už jsem byla hodně unavená, tak jsem se těšila na spacák a večeři. Z Ostredoku jsme sešli podél Suchého vrchu a zakempili na bivakovacím místě u salaše pod Suchým vrchom. Bohužel už tu bylo dost nocležníků a rovných míst pro stan tu moc nebylo. Nakonec jsme jedno skoro rovné místečko našli a postavili si náš tarp. Uvařili si večeři, a jelikož mě v průběhu dne začala dost zlobit kolena, tak umýt ušusy a nafiltrovat vodu šel David. Pramen byl vzdálený cca 100 m a byl téměř vyschlý. Musel chvíli hledat, ale pak našel trubku, z které tekl čůrek vody. Já jsem si mezitím namazala kolena Traumaplantem a doufala jsem, že do druhého dne se to zlepší.
Byl to náročný den, za který jsme ušli 19 km s celkovým převýšením 2180 m.