Dneska se přesouváme do Reykjavíku a v noci pak zpět na letiště. Cestou se ale ještě stavíme u kráteru sopky Grábrók. Systém je tvořen trojicí vulkánů, jejichž okolí bylo roku 1962 prohlášeno chráněnou přírodní oblastí. Grábrók je stále činná, v současnosti však spící sopka, která naposledy vybuchla asi před 3 400 lety. Jelikož už od té doby žádnou další činnost neprojevila, postupně zarůstá vegetací, která byla teď na podzim nádherně zbarvena. Na jeho vrchol vede dřevěný chodník a celý kráter zle obejít.
Než jsme se zase napojili na ring route projížděli jsme po kamenité cestě, která byla po 3 dnech vytrvalého deště pěkně zabahněná, podle toho vypadá i naše auto 😀 Takhle ho vrátit do půjčovny asi nemůže. Zajedeme tedy k benzínce, kde můžeme auto zdarma umýt teplou vodou. Další zajímavé místo, které ještě stihneme navštívit je Deildartunguhver. Jedná se o nejmocnější termální pramen Evropy. Tryská tu 180 litrů vody o 97 °C za sekundu. Stoupající vodní pára dodává celé přírodní scenérii náležitou severskou atmosféru a je vidět už z daleka, když přijíždíte. Teplá voda je zde využívána k vyhřívání skleníků a můžete si zde koupit dost levně vypěstovanou zeleninu. Významná část vody z tohoto pramene je také využívána k vytápění 34 kilometrů vzdáleného městečka Borgarnes a Akranes, kam vedou podzemní trubky. Tento teplovod je nejdelší (64 km) na celém ostrově a i přes svou úctyhodnou délku z něj ústí voda o teplotě okolo 80 °C. Byla to úchvatná podívaná. Řekla bych, že moc míst na Zemi, kde tohle uvidíte, není.
Teď už frčíme do Reykjavíku. Máme několik hodin na to, si ho v klidu projít. Navštívili jsme katedrálu Hallgrímskirkja, která je se svojí výškou 74,5 m dominantou města. Měli jsme velké štěstí, protože vevnitř zrovna probíhala zkouška varhanního koncertu na večerní představení. Pak jsme si šli s Davidem dát místní specialitu a tou je hot dog 😀 Islanďani jsou velmi ovlivnění Američany, protože zde byly americké vojenské základny. Naprostou samozřejmostí je i veganská verze. Projdeme si centrum města včetně radnice, kde je krásný 3D model celého Islandu a také navštívíme Harpu, místní koncertní síň. Koupíme pár suvenýrů, skočíme do kavárny na kafíčko a pak ještě na večeři. Stylově si oba dáme hamburgery 😀 Večer si ještě zažijeme trochu stresu při vrácení auta, kdy naše navigace měla mapy pravděpodobně z nějakého územního plánu, takže nás pořád naváděla na silnice, které ještě neexistovaly. No nakonec jsme do autopůjčovny dorazili, auto jsme v pohodě vrátili, zaplatili pokutu za průjezd tunelem a nechali se jejich busem odvést na letiště. Byl to pro mě jeden z nejlepších letů. Byla jsem tak unavená, že jsem usnula hned po vzletu a vzbudila se 10 minut před přistáním 😀
