Po příchodu covidu a následné karanténě už to chtělo někam vyrazit ven. Tentokrát jsme se připojili k našim skvělým přátelům Láďovi a Evě, kteří se rozhodli, že si udělají výlet do Česko-Saského Švýcarska. V Česko-Saském Švýcarsku jsme byli s Davidem na jedné z našich prvních dovolených 🙂 tak to bude pěkné se tam znovu podívat. Využili jsme k tomu květnové státní svátky a vyrazili v pátek 8. května směr Jetřichovice. Zde jsme nechali auto a vyrazili po červené turistické značce k Mariině vyhlídce a dál k Vilemínině stěně, kde je překrásná vyhlídka. K vyhlídkám vede velmi prudká cesta a celkem se zapotíme, než se můžeme kochat překrásnými výhledy.







Odpojujeme se od červené značky a po několika stech metrech zabočujeme na asfaltovou silnici, která není vůbec značená turistickou značkou, ale je to cyklostezka. Cesta prochází Táborovým a mokrým dolem. Příroda je tu krásná a také velká výhoda, že to není turistická cesta, protože téměř nikoho nepotkáváme. Dáváme si pauzu u rybníčku, který napájí Jetřichovický potok. Rybníček je plný pulců, tak je chvíli pozorujeme. Opět připojujeme na turistickou cestu, tentokrát zelenou, která vede až k hraničnímu přechodu Zadní Jetřichovice. Za normálních okolností bychom se rádi podívali i do té Saské části, ale hranice jsou bohužel zavřené. Vydáváme se tedy na druhou stranu a procházíme Hlubokým dolem, který nás dovede až k Malé Pravčické bráně. Přesně tady jsme s Davidem byli v srpnu 2016, tak je to takové milé vzpomínání 🙂






Procházíme kolem skalního hradu Šaunštej a já se nestačím divit, jak se tato krajina za ty 4 roky změnila. Je hodně patrné, jak je les zdevastovaný kůrovcem 🙁 Po silnici docházíme do vesnice Vysoká Lípa, kde na chvíli zasedneme na zahrádku hospody a dáme si něco k pití. Doplníme také vodu a pak už jen vyběhneme nad vesnici do lesa, kde to zakempíme. My s Davidem si stavíme náš tarp tent, ale Láďa s Evou budou spát pod širákem. Vaříme večeři a jen co se setmí tak uleháme ke spánku. Brzy se začnou ozývat z lesa srnci 😀 a jsou opravdu hodně hlasití. Člověk sice ví, že mu srnci neublíží, ale stejně to není příjmené. Jsem moc ráda, že jsem ve stanu a obdivuji Evu, že to venku zvládá.

Dnes jsme ušli téměř 17 km s celkovým převýšením 960 m.