Místo na spaní jsme měli naprosto luxusní. Vstáváme ale opět brzy, abychom se co nejvíce vyhnuli spalujícímu sluníčku. Bohužel nás ráno zase otravují komáři, i když to není tak zlé jako předchozí dny. Nutí nás to ale vystartovat zase rychle. Ze začátku cesta vypadá jako krásná pěšinka a my máme naději, že dneska už konečně nebudeme čvachtat v bahně. Po chvíli se ale bohužel cesta mění v totální bažinu. Nejde to ani příliš obejít 🙁 Už jsme fakt unavení z toho každodenního čvachtání v bahně. Já mám nohy samý puchýř a navíc mám všechny ponožky mokré, což není zrovna nejlepší. No nezbývá než šlapat dál. Alespoň to sluníčko nepálí. Konečně je pod mrakem.
Po 10 km docházíme k další velké chatě Kalhovd. Před chatou potkáváme skupinku vyvoněných turistů, kteří s námi dávají do řeči. Ptají se, odkud jdeme, a když zjišťují, že šlapeme už 8. den v kuse a v nohách máme 130 km, tak tomu nechtějí věřit. Kalhovd je takový větší turistický hotel. Bohužel ještě nevaří, abychom si dali nějaké dobré jídlo, ale mají tu menší obchod s turistickým vybavením. Kupuji si tedy nové merino ponožky, abych měla konečně nohy v suchu. Dáváme si před chatou pauzu na jídlo a já si ošetřuji nohy. Už se nám dál nechce šlapat po turistické úzké cestičce, přeskakovat kameny a čvachtat v bahně. Rozhodujeme se, že to vezmeme po cyklostezce, která vede podél jezera Kalhovdfjorden, i přes to, že je to delší trasa.
Cesta je úplně parádní, krásně široká a rovná. Po 8 dnech, kdy jsme museli jít stále za sebou a kdy jsme se stále museli soustředit na to, kam šlapeme, přeskakovat kameny a bahno, je tohle neskutečná úleva. I rychlost našeho postupu se o dost zvětšuje. No jak se to vlastně vezme. Hodně jsme sklesali a tady už jsou slaďoučké dozrálé borůvky, která já miluji. Zastavujeme na každém kroku a cpeme se borůvkami 🙂 Krajina se také pozměnila a je na pohled mnohem zajímavější než co jsme mohli vidět nahoře. Nálada ve skupině je rázem lepší. Kolem cesty je spousty spotů na kempování. Potkáváme zde i hodně aut, které sem zajedou a zakempují třeba jen na víkend. Místečka jsou to krásná a také bych si přála na taková místa jezdit kempovat na víkend. Vybereme si jeden krásný spot hned na břehu jezera Nedre Grottetjønn. Místo naprosto perfektní s lavičkou i ohništěm a nanošeným dřevem. Dávám ještě koupačku v jezeře a pak konečně po týdnu můžeme sedět venku a společně povečeřet 🙂
Dneska jsme zvládli ujít 24 km s celkovým převýšením 1250 m.