Máme volný víkend a táhne nás to někam ven. Rozhodli jsme se navštívit Broumovsko, které nemáme zas až tak daleko. Jsou zde nádherná skalní města, podobná těm v Adršpachu nebo Teplicích, ale turistů je tu o poznání méně. Cestu jsem naplánovala přes skalní města Broumovských stěn a přes Bludné skály, které jsou hned za hranicemi v Polsku. Předpověď je celkem nepříznivá, co se vysokých teplot týče, ale ve skalách by mohlo být příjemně.
Vyrážíme v sobotu ráno vlakem z Pardubic směr Březová u Broumova. Bohužel je od Jaroměře výluka, tak jedeme kus i autobusem. Od vlakové zastávky vede cestička lesem, po které se vydáváme a lehce stoupáme až k turistické chatě Hvězda (671 m). Je zde stánek, tak se občerstvujeme točenou malinovkou. Hned vedle je kaple Panny Marie Sněžné s vyhlídkou, z které je krásný výhled do Broumovské kotliny. Musím říct, že teplo působí a mně se šlape dosti těžce. Nicméně pokračujeme Jiráskovou cestou a vstupujeme do skalního města. Jsou zde k vidění nádherné skalní věže a útvary. Řada z nich má i své jméno podle toho co připomínají. Například Kočka, Želva, Ležící mnich či Bumbrlíček 🙂 Za návštěvu určitě stojí vyhlídka Skalní divadlo, ze které se vám ukáže nádherný pohled do Kovářovy rokle na množství skalních věží. Cestičky jsou úzké a velmi klikaté. Docházíme na další skalní vyhlídku Supí hnízdo, ze které je opět krásný pohled na Broumovskou kotlinu, Javoří a Soví hory. Dále pokračujeme mezi skalními útvary a věžemi po červené turistické značce, ale jde se opravdu špatně. Je velké teplo a musíme dělat každou chvíli přestávky. Cítím se, jak kdyby mi na zádech seděl slon.
U rozcestníku Nad Slavným se rozhodujeme, že budeme pokračovat po červené a vynecháme zacházku do Zaječí rokle a na vyhlídku Kamenná brána. Už bychom nejradši někde zakempili, ale bohužel zde není žádné vhodné místo a navíc potřebujeme doplnit vodu. Vynecháváme i zacházku do dalšího skalního městečka na Božanském Špičáku. Docházíme ke studánce U Zabitého, ale je bohužel vyschlá 🙁 Popojdeme ještě kousek k přístřešku, kde si vaříme večeři. Vodu nabíráme a filtrujeme z místního potůčku. Bohužel tu není žádné vhodné místo na postavení tarpu a tak musíme ještě kus pokračovat. Procházíme lesem, kde by se spát dalo, ale já to nemám ráda (jsem strašpytel). Nakonec docházíme na louku, která sousedí s lesem. Je to nádherné místo a tarp se dá schovat za větrolam. Stavíme tarp a hned jdeme na kutě. Dneska toho mám plné zuby i přes to, že jsme ušli pouhých 16,5 km s celkovým převýšením 1040m.