V Krušných horách jsem ještě nikdy nebyla a od více lidí jsem slyšela, že jsou nádherné. Proto jsme si naplánovali výlet do Krušných hor, abychom je trochu poznali. Vyrážíme ve středu po práci a cesta na západ republiky nám trvá celkem dlouho. Do Prahy jedu vlakem a z Prahy pak už společně pokračujeme autobusem z Florence do Sokolova. Autobus cestou nabere 30 min zpoždění a my máme na přestup jen 2 minuty. Vlaky mají navíc výluku, takže to bylo chvíli dramatické hledání na neznámém nádraží, odkud nám jede náhradní autobusová doprava. David se ale rychle zorientoval. Museli jsme si sice trochu popoběhnout, ale autobus jsme nakonec stihli. Ještě jednou přestupujeme z autobusu na vlak, který už nás doveze až do Kraslic. Odtud začíná náš pěší výlet. V plánu je nějakých 60km a máme na to 4 dny. Chceme jít pozvolna nikam nespěchat. Poslední dva výlety jsme nějak nezvládli. Velkou Fatru jsme museli zkrátit kvůli mému kolenu a Broumovsko jsme sice došli tak, jak jsme si naplánovali, ale bylo to pro mě dost trápení.
Dneska to bude jen do kopce. Začínáme pozvolna po modré turistické značce, která nás dovede do vesnice se jménem Stříbrná. Tou procházíme celkem dlouho, protože je pěkně dlouhá. Přemýšlíme, jestli si udělat zacházku do skalního města na Šišáku, kde se nachází zajímavé skalní útvary, a výška věží činí 3 až 18 metrů. Nakonec se rozhodujeme, že ne. Nemáme už zase tolik času, než zapadne slunce a potřebujeme najít místo na spaní. Napojujeme se tedy na zelenou turistickou značku a stoupáme k Fischerově studánce. Jsme rádi, že studánka je funkční a máme zdroj vody. Je zde i pěkný přístřešek a já jsem pro to, abychom tu zakempovali. Davidovi se to moc nelíbí, protože je zde spousta strojů na těžbu dřeva a zdá se mu to příliš na ráně. Vydává se tedy hledat po okolí nějaké lepší místo. Za chvíli se vrací, že našel o kus dál na okraji lesa pěkné místo. Postavíme náš tarp a na večeři nějak není ani chuť. Vařím si alespoň polévku a to už skoro za tmy.
Celkem jsme za odpoledne ušli 8,5 km s celkovým převýšením 450m.