Pomalu ale jistě opouštíme oblast jezera Mývatn. Jedeme se však ještě podívat na některá místa, kde jsme nebyli. První z nich je geotermální pole Hverir. Je to místo bublajícího bahna, horkých jezírek, sirných nánosů a kouřících průduchů. Silný sirný zápach je cítit poměrně daleko. Vypadá to tu jak na jiné planetě. Je to velmi zajímavá podívaná. Objíždíme jezero Mývatn a stavíme se ještě u poloostrova Höfði. Na poloostrově se nachází les, což je na Islandu nevídaný úkaz a z jezera vyčnívají zvláštní lávové útvary. Je odtud nádherný výhled na celé jezero, které dosahuje hloubky maximálně 4,5 m, průměrně však jen 2,5 m. Vyplňuje starou ledovcovou kotlinu zahrazenou lávou. V létě tu bývají hejna komáru, a proto se tu vyskytují různí ptáci. My jsme zde ale už po sezóně, takže komáři už tu nejsou a ptáci pravděpodobně někam odletěli. Na jižním okraji jezera se nacházejí pseudokrátery, které nevznikly přímou sopečnou činností, ale při erupcích se v zemi zahřál plyn, který vytvořil tyto pseudokrátery. V místní mlékárně si dáváme zmrzlinu a pokračujeme do vnitrozemí.
Do vnitrozemí zajíždíme kvůli vodopádu Adleyjarfoss, který je jeden z nejhezčích. Jedem k němu po silnici označenou F, což znamená, že je určená pro auta s náhonem 4×4. Jedeme po ní jenom kousek, takže i normální auto by to v pohodě zvládlo. Vodopád je opravdu nádherný. Souhlasím s tím, že je to jeden z nejhezčích vodopádů na Islandu. Řeka Skjálfandafljót padá z výšky 20m a dál protéká kaňonem tvořeným čedičovými sloupy. Dále po proudu je na téhle řece ještě jeden vodopád a to Goðafoss neboli vodopád bohů. Je známý tím, že kolem roku 1000 zde zákonopravce Þorgeir Ljósvetningagoði rozhodnul o tom, jaké náboženství budou místní obyvatelé vyznávat. Při cestě kolem vodopádu do něj odhodil pohanské rytiny severských bohů a tím ustanovil, že se obyvatelé země stávají křesťanským národem. V katedrále v Akureyri je tento čin vyobrazen na jedné vitráži.
Dále pokračujeme do druhého největšího města na Islandu a tím je Akureyri. Cestou projíždíme novým tunelem, který nám cestu zkrátí o 15km. Jenomže nevíme, že průjezd je zpoplatněn. Musím se zaplatit online před průjezdem, ale lze zaplatit i 3h po průjezdu, ale to už je dražší. Jenže my to bohužel zjistili až druhý den a to už za nás pokutu zaplatila autopůjčovna a pak ji po nás budou vymáhat… Njn naše hloupost. V Akureiry se ubytováváme v kempu a večer se vydáváme do bazénu. Ten byl skvělý s úžasnými venkovními teplými bazénky až do 42°C. Byla zde i parní komora a ochlazovací bazének, který měl pouhých 5°C. Martin s Boďanem zatoužili po místím jídle a pivě, takže nás nechali se dál čachtat v bazénu a šli na večeři.