Dopoledne si ještě procházíme centrum Akureyri. S Davidem míříme do místní botanické zahrady. Je volně přístupná a moc hezká. Pak se jdeme podívat na místní katedrálu a přesvědčit se, zda je tam skutečně vyobrazen Þorgeir Ljósvetningagoði jak hází rytiny do Goðafossu. Než opustíme Akureyri, tak se stavujeme ještě v supermarketu a doplňujeme zásoby, hlavně skyru 😀 Pak už frčíme na západ. Naše první dnešní zastávka je až ve skanzenu Glaumbær, který ukazuje způsob života na Islandu v 18. a 19. století. Jedná se o soubor typických drnových a polodřevěných staveb rozestavěných kolem úzké chodby. Můžeme si zde prohlédnout stavební techniku, sbírky dobového nábytku i předměty denní potřeby tehdejších obyvatel. Statek byl obývaný až do roku 1945. Já mám skanzeny moc ráda a velmi se mi tady líbilo. Bylo zajímavé vidět, jak žili tehdejší Islanďané. Nutno říct, že život neměli úplně nejlehčí. Co mě taky potěšilo, bylo to, že jsme dostali informační letáčky v češtině 😉 V jednom z dřevěných domečků je nyní kavárna, kterou jsme nesměli vynechat. Tímto děkuji klukům, že to se mnou celé absolvovali, protože tuhle část by oni asi nutně vidět nemuseli 🙂
Sjeli jsme na kamenitou cestu, která vede okolo poloostrova Vantssnesfjall. Sem jsme zajeli kvůli dvoum atrakcím. První z nich je skalní útvar trčící z moře Hvítserkur. Je to velmi fotogenické místo a prý se jedná o trola vystupujícího z moře. Druhou velkou atrakcí jsou velké kolonie tuleňů, které se zde dají pozorovat. Našli jsme je na místě zvané Illugastaðir. Je tady farma, u které lze kempovat a cestička vede až na pozorovací místo. Na tuleně jsme měli štěstí. Bylo jich tam dost a vůbec se nebáli. Byl to úchvatný zážitek vidět tahle zvířata na vlastní oči ve volné přírodě. Vůbec se mi odtud nechtělo.
Spát jsme jeli do kempu v městečku Hvammstangi. Když jsme přijeli, tak už tu nikdo z obsluhy nebyl, ale informace u vjezdu zněla tak, že se v klidu můžeme ubytovat a zaplatíme, až někdo přijede. Takže jsme si postavili stany a šli si uvařit jídlo do krásné společenské místnosti.