Prázdniny začaly a je nejvyšší čas zase někam vyrazit. Tentokrát jsme ale rozšířili náš cestovatelský tým o kamarády Hanku a Pavla. Takže nás jede celkem 6 (já, David, Martin, Boďan, Hanka a Pavel) poznávat krásy Hrubého Jeseníku. Navíc otestuji novou část své ultralight výbavy, a to batoh Osprey Tempest 40, který má 1,06 kg. Putování opět začínáme jízdou vlakem. V Pardubicích přistupuji k ostatním, kteří jedou už z Prahy. V Zábřehu přestupujeme na osobáček, který nás má dovést až do Branné (574 m.n.n.), ale bohužel je cestou výluka, tak musíme kus autobusem. Vystupujeme na vlakovém nádraží a naše první zastávka je místní pivovar, jelikož trasu plánoval Martin a ten nevynechá žádný pivovar, který je cestou 😉
Konečně vyrážíme na cestu (cca 16h), ale mě se šlape extrémně špatně, bolí mě břicho a je mi slabo. Šlapeme po zelené turistické značce přes Alojzovské louky. Jsou zde krásné výhledy do zvlněné krajiny. Pak už vstupujeme do lesa a pokračujeme lesem podél říčky Hučavy až k Hášově chatě (1160 m.n.m.). Neskutečně se ploužím, nemám sílu, jsem pomalá. David mi bere některé věci z batohu, aby mi ulehčil. Nezlepšuje se to. Myslím si, že už tam nedojdu, nakonec mi bere celý batoh (je to můj hrdina :-* ). Musím stavět každou chvíli, nemůžu to udýchat, je mi slabo. Nakonec dojdu až na místo našeho dnešního nocležiště, i když už téměř za tmy. Cestou ještě nacházíme obrovské houby. Je nám líto, že je tam musíme nechat, jsou nádherné.
U Hášovy chaty je posezení a studánka. Martin s Boďanem staví svůj stan, my náš tarp, Pavel spí jen pod širákem a Hanka jde hledat místo pro svoji hamaku. Poté si všichni vaříme večeři. My máme opět nachystané pytlíky s dehydratovaným jídlem, které pouze zalejeme vodou a necháme chvíli odležet. Chvíli si ještě povídáme, ale jdeme brzy spát. Doufám, že mi bude ráno lépe. Celkem jsme dnes ušli 8,6 km s celkovým převýšením 740 m.